Na podlaze bylo
# cca 20 cm vody a chodbou se dalo pohodlně projít. Asi po 40m jsem narazil na
# velký vytesaný prostor v němž byla vybetonována místnost. Stál jsem vlastně
# na jejím stropě. Po žebříku jsem do ní slezl a v tu chvíli bylo vše jasné -
# jednalo se původně o vodní elektrárnu a štola byl vlastně náhon. Po
# technologii ovšem už zbyly jen lůžka pro generátor, turbínu a zbytky
# elektroinstalace. Pod podlahou byl prostor s odtokovou štolou ústící do
# potoka, tento byl ovšem v té době zatopený. Další překvapení následovalo za
# východem z místnosti elekrárny - malý ochoz se zábradlím a pod ním hluboká a
# velká těžní jáma. Na pravé straně ochozu se nacházel žebřík a ve stropě
# otvor pro spouštění technologie elektrárny, následovaly asi čtyři
# vybetonovaná patra a nakonec zasypaný výstup na povrch, který se mi ovšem v
# prostoru továrny ovšem nepovedlo lokalizovat. Na pravé straně těžní
# jámy bylo v úrovni místnosti elektrárny náraziště. Přehoupnutí na laně z
# prostoru ochozu na náraziště byl celkem riskantní kousek, ale stál za to. V
# prostoru za ním se nacházela strojovna, nyní jen vlastně podstavec na těžní
# stroj. Na stěnách byly dokonce ještě budovatelská hesla z padesátých let. Ze
# strojovny vedla nad jámu šikmá štola pro lana. Vlevo od náraziště byla
# široká štola s dvěma kolejemi ústící ven pod silnici, po deseti metrech
# zasypaná.

Venku se dá zasypaný vstup lokalizovat, včetně základů provozních
# budov, zarostlých bujnou vegetací. Vpravo od náraziště ústila užší štola na
# jejímž konci byl dveře do skladu trhavin, byly však zčásti zasypané opadem,
# takže nešly otevřít. Ani jsem se o to nepokoušel, protože hornina ve štole
# se jevila značně nestabilně.
#
# Samozřejmě mne zajímala historie tohoto díla, jenže od pamětníků byly
# informace velmi neurčité. K výstavbě vodní elektrárny pro potřeby továrny
# mělo dojít v meziválečném období a měly snad být
# využity prostory starého důlního díla.

Fotogalerie k příběhu zde